www.jedemedolazni.cz :: KARLOVA STUDÁNKA (17.07.2019 - 21:31)

Region: Jesenicko, okres Bruntál Webové stránky: www.kstudanka.cz
Přírodní léčivý zdroj Přírodní minerální voda uhličitá, přírodní oxid uhličitý, rašelina a místní klima Hlavní indikace léčby dýchací ústrojí, pohybové ústrojí, krevního oběhu, srdce, cév, onkologie
Jak se k nám dostanete

200 let staré lázně Karlova Studánka v malebném údolí říčky Bílá Opava pod nejvyšší horou Českého Slezska – Pradědem. Čistý vzduch a horské klima je ideální pro léčbu dýchacího ústrojí.

HISTORIE

Místní léčivé prameny byly objeveny v 18. století během období rozšiřování hutní výroby na Bruntálsku. Její léčivé účinky, jak formou pitných kúr, tak i koupelemi, byly mnohokráte vyzkoušeny. Dochovalo svědectví bruntálského občana K. Riedla, který si delší dobu léčil bolesti nohou zdejší kyselkou, ohřívanou ke koupelím žhavou železnou struskou z hutí.

Informace se dostala od něj až k rakouskému arcivévodovi Maxmiliánovi II. Františkovi, synovi Marie Terezie, který byl pánem tohoto panství. Nechal zde založit obec, ale hosté lázní museli na své koupele docházet z okolních obcí, protože lázně zatím neposkytovaly ubytování. To se změnilo po r. 1780, kdy zde byl objeven minerální pramen, který dostal po Maxmiliánovi jméno, a začaly vznikat první lázeňské domy.

Zdejší neobvyklý způsob ohřevu minerálních vod na koupele, pomocí rozžhavené železné strusky, se udržel téměř po celé století. Struska sem byla dovážena několikrát denně a vhazovala se přímo do van s minerální vodou. Později se struskou ohřívala voda centrálně ve velkých kádích a odváděla se samospádem do lázeňských domů. V historické publikaci Maxmiliána Kubína z r. 1925 je ohřev struskou popisován takto:

„Příprava koupele se děla tak, že se do vany přinášela minerální voda ručně a třemi džbery z Maxmiliánova pramene. Následně byla do vany vložena struska – tři žhavé kusy. Přes vanu byla rozprostřena velká, silná, plátěná přikrývka a to proto, aby zachycovala ze strusky šířený prach. Struska byla po ohřátí koupele vyjmuta, usazená špína se stěn a dna vany odstraněna zmíněnou přikrývkou. K potřebnému ochlazení zřídelní vody se používalo obyčejné vody potoční, která tekla ve žlabu podél oken kabin. Ze žlabu odbočovaly krátké, zátkami opatřené žlábky, ke každé koupelové vaně. Tak mohl každý z pacientů regulovat sám teplotu koupele. Od tří hodin ráno do poledne bylo tímto způsobem připraveno třicet koupelí a odpoledne jich bylo kolem osmnácti.“

Koncem 80. let 19. století se od ohřívání vody struskou upustilo a voda na koupele se začala ohřívat horkou parou. Koupele se nejprve odehrávaly v malých dřevěných lázeňských kabinách, které byly později přestavěné na zděné domy, ale ty se dodneška nedochovaly. Stále však stojí Správní dům, dnešní Odra a nejstarší dochovaný objekt lázní z konce 18. století, kdy byl postaven jako přízemní budova, a teprve později byl zvyšován o jedno a pak i o druhé patro. Další dva domy, Věžový dům a Panský dům, dnešní Praděd, byly postaveny v letech 1795–1800.

Během napoleonských válek na přelomu 18. a 19. století se rozvoj lázní zpomaluje, přesto je postavena první zděná lázeňská budova, Koupelový dům, dnes je v jeho prostorách pošta. Byl také objeven další pramen, pojmenován Karlův po vnukovi Marie Terezie. Na jeho počest pak byly celé lázně pojmenovány Karlova studánka. Lázně se rychle rozvíjely, možná i díky objevu třetího pramene, opět pojmenovanému po vnukovi Marie Terezie, Antonínův. Bylo potřeba ubytovat zvětšující se množství lázeňských hostů, proto na počátku 19. století vzniklo mnoho nových budov: Hostinský dům, dnešní Bezruč; Pruský dům, dnešní obecní úřad a škola; Knížecí dům, dnes vyšetřovací ústav; Hinnenwiederhaus, který byl sídlem národního výboru; Lázeňský salon, dnes hudební hala; Nový koupelový dům, dnešní Opava; a Sloupový dům, dnešní hotel Džbán.

V polovině 19. století zažívaly lázně největší rozkvět, byly tedy budovány nové domy: Švýcarský dům, dnešní mateřská škola; Struskový domek, později zvaný Skleněný; a byl objeven další pramen, opět pojmenovaný podle potomka Marie Terezie, jejího pravnuka Viléma. Ke konci 19. století následovaly vila Eugen, dnešní Šárka; vila Paula; Terasový dům, dnes Kamzík; Wilhelm, dnes Vlasta; budova U lesa a pavilon Wilhelmsquelle, dnešní Pitný pavilon. dům, dne

Příležitosti v okolí

Další příležitosti

Vila Eugen

 

Nově zrekonstruovaný lázeňský dům na 4* dependanci. Původní budova byla postavena v roce 1890 zásluhou habsburského vévody Eugena.

Ruční papírna Velké Losiny

 

Tato ojedinělá technická památka je evropským unikátem. Po celá čtyři staletí nepřetržitého provozu se zde papír vyrábí tradičním manufakturním postupem. Kromě expozice je možné také navštívit část dílen, kde se papír zhotovuje.

 
Kontaktujte nás

Sdružení lázeňských míst
Městský úřad Třeboň, Palackého nám. 46/II, 379 01 Třeboň

E-mail: info@jedemedolazni.cz
Telefon: +420 606 063 145

Tyto webové stránky a další dílčí aktivity popsané stručně na stránce Projekt IOP byly realizovány v rámci Integrovaného operačního programu financovaného Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj.