Konstantinolázeňské kulturní léto:
- červen – U pramene, multižánrový hudební festival; Slavnosti piva
- červenec – Revival fest, festival revivalových kapel; Bezružické parní léto, víkend provozu historických vlaků
- srpen – Lázeňská struna, country folkový festival; Bezružické parní léto, víkend provozu historických vlaků
- červenec–srpen – Hudební pergola, hudební vystoupení každou sobotu s multižánrovým zaměřením
- září – Šrapnel, Reggae a SKA festiváleček
- říjen – Slavnosti jablek (první říjnovou sobotu); slavnosti na vrchu Krasíkov, kultura, jarmark, historický vlak, večerní country bál.
Slavnostní zahájení lázeňské sezony
Každý rok probíhá čtvrtou sobotu v květnu v Konstantinových Lázních tradiční slavnostní zahájení lázeňské a turistické sezony spojené s žehnáním pramenů plzeňským biskupem. Vše je doprovázeno bohatým kulturním programem v přírodním amfi teátru. Pro tuto událost je z Plzně zpravidla vypravován speciální historický vlak.
VOLNÝ ČAS, SPORT A WELLNESS
- kultura – každodenní kulturní akce přímo v areálu lázní, besedy, koncerty a letní hudební festivaly
- turistika – turistické a naučné stezky (možno domluvit průvodce) a více než 450 km značených cyklotras
- sport – rybaření, houbaření, stolní tenis, pétanque a curling, nordic walking (půjčovna holí a možnost výuky), cyklistika (půjčovna a úschovna jízdních kol), více jak 450 km značených cyklotras, lanové centrum, fotbal, volejbal, tenis, minigolf
- wellness – bazén, vířivky, Kneippovy chodníčky, sauny, parní lázně, masáže, zábaly, koupele aj.
INDIKACE
Příklady indikace stavů vhodných k lázeňské léčbě v Konstantinových Lázních:
- choroby kardiovaskulárního systému, zejména stavy po infarktu, po operacích na srdci a aortě; ischemická choroba srdeční
- choroby pohybového aparátu
- poruchy metabolsimu
- nemoci dýchacího ústrojí.
LÉČEBNÉ PROCEDURY
Prevence, léčba a rekonvalescence kardiovaskulárních chorob (nemoci oběhového ústrojí, srdce a cév). Dále pak nemoci pohybového ústrojí, poruchy metabolismu a nemoci dýchacího ústrojí.
- Koupele – uhličitá, perličková, vířívá, koupele nohou
- Masáže – klasická, refl exní, podvodní, aromatická, konopná
- Elektroléčba – Träbertovy proudy, krátkovlnná diatermie, phyaction
- Čtyřkomorové lázně
- Horské slunce
- Individuální léčebná tělesná rehabilitace
- Inhalace
- Insuflace zřídelního plynu
- Léčebný skupinový tělocvik v bazénu
- Lymfodrenáž
- Ošetření bércových vředů
- Oxygenoterapie
- Parafínový zábal
- Řízená terénní kúra s kardiotachometrem
- Skupinová léčebná tělesná rehabilitace
- Solná jeskyně
- Terapeutická ergometrie
LÁZEŇSKÁ STŘEDISKA
Komplexnost lázeňských služeb doplňuje ucelená nabídka wellness, sportovních a léčebných týdenních a víkendových pobytů:
- nové Wellness centrum Konstantin – aroma masáže, smyslové masáže a zábaly, uvolňující masáže, konopné masáže, relaxační koupele a zábaly, bazén, vířivky, Kneippovy chodníčky, aroma sauna, fi nská sauna, parní lázeň a fi tness
- lázeňský hotel Jirásek – rehabilitační bazén, restaurace s kavárnou a salónek
- léčebný dům Prusík – hlavní balneoprovoz s novou solnou jeskyní, kavárna s terasou, jídelna, nově rekonstruovaný.
PŘÍRODNÍ LÉČIVÉ ZDROJE
Hlavní léčebné metody Konstantinových Lázní jsou založeny na využití místních přírodních léčivých zdrojů – minerální uhličité vody.
Zámek Manětín
Původně středověká tvrz, která byla roku 1712 přestavěna na barokní zámek podle projektu Tomáše Hafeneckra pro Lažanské z Bukové. Rozsáhlá expozice s barokním mobiliářem a unikátní kolekcí 13 obrazů zámeckého služebnictva.
Chodová Planá
Dominantní stavba pivovaru z roku 1573 – možnost exkurze do výroby, která využívá tradiční způsob přípravy sladu, klíčení na humnech, a tradiční postup výroby piva, kvašení v otevřených kádích. Také Pivovarnické muzeum a Pivní lázně využívající minerální pramen. Nad rybníkem je původně gotický kostel sv. Jana Křtitele z roku 1350.
Tachov
Historické město zmiňované už v roce 1115, doložen pohraniční strážní hrad. V 17. století hrad přestavěn na barokní zámek a později upraven v klasicistním stylu. Památkově chráněné centrum města je obehnáno hradbami ze 14. století s několika vysokými baštami. V centru je původně raně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. století. V Tachově je Muzeum Českého lesa.
Kladrubský klášter
Benediktinský klášter v Kladrubech byl založen Vladislavem I. v roce 1115. Přestavba kláštera byla po opakovaném rabování během třicetileté války svěřena dvěma nejvýznamnějším českým architektům své doby: Janu Blažeji Santinimu a Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi. V roce 1712 započala výstavba třetího největšího chrámu v Čechách – chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Chrám je vystavěn v originálním slohu barokní gotiky, kterou nelze spatřit nikde jinde než v Čechách. Chrám stojí na půdorysu původní románské baziliky a měří 85 m.
Zámek Bezdružice
Zámek stojí na místě původního hradu z 13. století. Byl postaven jako gotický, ale přestavěn do renesanční podoby, přičemž z gotického slohu se nezachovalo téměř nic. Mezi lety 1772–76 byl dále upraven do barokního stylu a obýván až do poloviny 50. let Löwensteiny. Po revoluci byl zámek opraven a dnes je v něm muzeum sklářských osobností druhé poloviny 20. století. V bývalé zámecké kapli lze vidět světový unikát: skleněný betlém. Nedaleko zámku lze také navštívit kostel Nanebevzetí Panny Marie. Poprvé je připomínán k roku 1515. V roku 1710 byl původně gotický kostel zbourán a místo něj byl postaven kostel barokní. V roce 1995 byl zrekonstruován.
Stříbro
Město Stříbro, ležící na svahu nad řekou Mží, založil roku 1240 Václav I. v místě starší osady a v souvislosti s rozvojem hutního podnikání ve stříbrných dolech. Těžba stříbra vedla k rychlému rozvoji města, obchodu a řemesel. V roce 1253 byl založen minoritský klášter. Mezi významné památky patří také renesanční radnice z roku 1543 a mostní věž postavená roku 1555 Benediktem Volchem, husitská bašta a morový mariánský sloup Lazara Widmanna.
Historické místo Ovčí vrch
Pomník vybudovaný v roce 1936 na památku krvavě potlačeného povstání nevolníků císařským vojskem v roce 1680.
Švamberk
Hrad Švamberk stojí na vrchu Krasíkov a má rušnou minulost: obléhali jej husité a během času dvakrát vyhořel, v roku 1443 a později roku 1644. Po válce a obou požárech byl ještě opraven, ale když byl 3 roky nato vypleněn Švédy, byl už ponechán zkáze celý, kromě kaple sv. Máří Magdalény, která byla barokně přestavěna a stojí dodnes.
Gutštejn
Zřícenina hradu Gutštejn z 1. pol. 14. století se tyčí na strmých skalách nad údolím potoka Hadovky, asi 5 km od Konstantinových Lázní. Hrad patřil pánům z Gutštejna. Hradu dominuje 20 m vysoká hranolová věž se zaoblenými rohy, k níž na nádvoří přiléhal palác. Na jižní straně nádvoří pak lze nalézt zříceninu druhého paláce. Celý obvod hradu je uzavřen hradební zdí v pevně sevřený útvar s typickými zaoblenými nárožími. Hrad byl opuštěn kolem roku 1569.
