Zákaz poskytovat lázeňskou léčebně rehabilitační péči hrazenou z vlastních prostředků aktuálně platí od 1. března 2021. Tento zákaz byl posledním opatřením Ministerstva zdravotnictví ČR prodloužen i na období po skončení nouzového stavu, přičemž pro toto období nemá zákaz ani oporu v zákon. Tzv. pandemický zákon totiž neumožňuje zakazovat zdravotní péči podle způsobu úhrady. Navíc jde o jedinou zdravotní péči, která byla omezena právě pro způsob své úhrady.
„Jsem přesvědčen, že se jedná o diskriminaci určité skupiny pacientů, která popírá ústavou zaručené právo na přístup ke zdravotní péči,“ říká Jan Kuchař, předseda Sdružení lázeňských míst ČR.
Lázeňské svazy jsou přesvědčeny, že léčebné pobyty pro samoplátce jsou vzhledem k pravidelnému testování, proočkovanosti zdravotníků i izolační bublině pacientů nepochybně bezpečnější než řada jiných činností, které nejsou v současnosti nijak omezené nebo se uvolňují od 12.4. Rozhodně se také nejedná o pobyty hotelové či wellness, jak se uvádí ve zdůvodnění předmětného opatření. Fakt, že jsou ponechány v chodu výrobní firmy a zdravotnická zařízení naplňující mnohem přísnější hygienická opatření mají svoji činnost zakázanou, považují lázně za nelogické, diskriminační a platným zákonům odporující.
„Nechápeme, že z čistě ekonomických důvodů u podniků vyváží riziko samotestování zaměstnanců a pro léčbu či zlepšení zdraví v lázních nestačí ani regulérní testování a zdravotní indikace pacienta. Přitom pojišťovna chronickým pacientům léčení hradí jednou za dva roky, ale jejich obtíže jsou přítomné každý rok.Ministerstvo zdravotnictví jsme na tyto skutečnosti v uplynulých týdnech upozorňovali, jelikož jsme přesvědčeni, že další prodlužování tohoto opatření tak určitě povede k žalobám, před kterými jsme se snažili ministerstvo uchránit,“ říká Eduard Bláha, prezident Svazu léčebných lázní ČR. „To s námi ale v posledních dnech před změnou na postu ministra na toto téma nekomunikovalo.“
Lázeňské svazy dále upozorňují, že pouze uvolněním tohoto opatření se otevře možnost léčení významné části pacientů s postcovidovým syndromem, protože Indikační seznam nebyl přes výzvy na tuto novou nemoc dosud aktualizován a jeho parametry pro přiznání úhrady z pojištění tak splní zatím jen úzká skupina pacientů, kteří prodělali komplikovaný zánět plic s hospitalizací.
„Doufáme, že premiér předmětné opatření ministerstva zdravotnictví zreviduje,“ dodává Jan Kuchař. „Kromě toho pouze povolení pobytů pro samoplátce pak také umožní využívat podpůrný program vlády COVID-lázně, tzv. lázeňské vouchery, vyhlášený Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Nehledě na to, že zákazem pobytů samoplátců dochází k velkým poklesům příjmů rozpočtů lázeňských míst, jelikož právě klienti na komplexní lázeňské péči jsou dle zákona o místních poplatcích osvobozeni od poplatků z pobytu.“
Sdružení lázeňských míst bylo založeno v roce 1991 a je dobrovolnou zájmovou nestranickou a nevládní organizací lázeňských měst a obcí v ČR (dále jen lázeňská místa), na jejichž území se nacházejí i lázeňská zařízení a mají schválený statut lázní. Členové sdružení považují lázeňství za významnou činnost ve své obci či městě, která má význam pro rozvoj nejen svého místa a regionu, ale i ČR. V současné době má 34 členů. Více informací o činnosti sdružení lze nalézt na www.jedemedolazni.cz
Svaz léčebných lázní České republiky (SLL) vznikl jako zájmové profesní sdružení léčebných lázní v roce 1995 s cílem udržet a garantovat léčebnou úroveň těchto lázeňských společností. Posláním Svazu je kultivovat prostředí a vytvářet podmínky pro udržení a rozvoj léčebného lázeňství v České republice a hájit společné i individuální zájmy členů. Na domácí půdě je SLL platným partnerem i oponentem Ministerstva zdravotnictví ČR. V současnosti SLL sdružuje 44 členů, z toho 42 léčebných lázní, které tvoří více než dvě třetiny všech lázeňských lůžek v zemi, a které představují 95 % veškeré lázeňské léčby hrazené z veřejného zdravotního pojištění.
