Dubí

Buky na Bouřňáku jsou přírodní památka u Nového Města poblíž Mikulova v okrese Teplice.

Spravuje je AOPK Ústí nad Labem. Důvodem ochrany je zbytek staré bučiny s vlajkovými formami korun.

Mezi Krupkou a Horní Krupkou měli staří horníci zbudovanou stezku, která sloužila k přepravě rudy a k přístupu horníků ke štolám. Dnes se tato stezka využívá jako zkratka pro pěší turisty, stoupající na Komáří vížku.

Byla začleněna do projektu naučné hornické stezky.

Trasa stezky začíná u muzea, vede na nedaleký hrad Krupka a dále k prohlídkové štole Starý Martin. Odtud stoupá na Komáří vížku, kde se otevírá překrásný pohled do údolí na podkrušnohorská města a malebné vrchy Českého středohoří.

Stezka míří ke kapli sv. Wolfganga a poté pokračuje přes Rozcestí Pod Loupežníkem a Přední Cínovec až na Cínovec. Po přechodu hranice na ni navazuje hornická stezka na německém území.

Jedna z nejdochovalejšách hradních zřícenin v České republice. Hrad stojí na nepřístupné skále vysoko nad pravým břehem řeky Labe, zhruba 2,5 km jihovýchodně od centra Ústí nad Labem. Dal ho vybudovat před rokem 1319 Jan Lucemburský k ochraně labské plavby. Vlastní stavbu provedl pražský měšťan Pešík z Veitmile. Téměř celé 14. století byl hrad v majetku rodu Vartemberků. Jedná se o přirozenou dominantu a jeden ze symbolů města Ústí nad Labem.

Hrad, který se ve středověkých pramenech obvykle nazývá Geiersberg, případně Supí hora, byl postaven na severojižně orientovaném skalním ostrohu za účelem střežení cesty vedoucí od Unčína k vrcholům Krušných hor. Hrad byl od cesty oddělen do skály vytesaným příkopem, přes který v minulosti vedl most. Na druhé straně cesty, odděleně od hradu, stávala osamocená okrouhlá věž. Hrad má protáhlý půdorys s vyvýšenou severní částí, v níž při severním okraji stál hradní palác.

Z hradeb a bran dolního hradu nezbylo téměř nic, velká věž a hradní palác jsou v troskách. Zřícenina hradu je chráněna jako kulturní památka České republiky.

Ukázka dokonalého středověkého opevňovacího systému u Duchcova na Teplicku. Hrad byl zbudován v polovině 13. století.

Dodnes se dochovaly pouze zbytky věží, hradeb a bran.

Severočeská železniční trať z Mostu přes Dubí do Moldavy v Krušných horách s napojením do sousedního Saska. Byla postavena ve 2. polovině 19. století a sloužila k exportu uhlí. Od roku 1998 kulturní památka.

Vrch ležící ve východní části Českého středohoří nad údolím Labe, nedaleko obce Hlinná.

Na vrcholu stojí od roku 1972 železná kruhová rozhledna s perfektním výhledem na horu Říp, hrad Hazmburk, kopce Lovoš, Kletečnou a Milešovku. Jako zvláštnost je možno vidět hladinu Labe na osmi místech od přehrady Střekov až ke Štětí.

Tzv. Brána Čech; jedná se o kaňonovité údolí Labe, kterým řeka vstupuje do chráněné krajinné oblasti České středohoří, a to v 4 km úseku mezi obcemi Velké Žernoseky a Libochovany. Břehy Labe zde lemují skalnaté svahy a strmé skalní stěny s četnými vyhlídkami, nabízejícími nádherné panoramatické pohledy na údolí Labe a okolní kopce Českého středohoří.

V bezprostředním okolí Brány Čech se nacházejí rozlehlé vinice, na kterých se pěstuje tzv. žernosecké víno, jenž patří k nejkvalitnějším vínům v České republice.

S výškou 12 metrů největší vodopád v chráněné krajinné oblasti České středohoří. Nachází se u Ústí nad Labem na Podlešínském potoce v národní přírodní památce Vrkoč, kde padá z vysokého skalního stupně, tvořeného mohutnými čedičovými sloupy. V zimním období vodopád zamrzá a stává se oblíbeným horolezeckým terénem.

Nad Vaňovským vodopádem se nachází další, tentokrát osmimetrový vodopád, který je ovšem obtížně přístupný.

V rámci České republiky zcela ojedinělé sopečné pohoří. Ze zdejší rovinaté krajiny vystupují vysoké kopce kuželovitých a kupovitých tvarů, lesy jsou řídké, prostoupené stepními trávníky. Díky vhodným přírodním podmínkám bylo České středohoří velmi brzy osídleno a kultivováno člověkem. Od poloviny 19. století se zde začalo rozvíjet ovocnářství a dosáhlo tak vysoké úrovně, že se dnes Českému středohoří často přezdívá zahrada Čech.

Chráněná krajinná oblast.