Konstantinovy Lázně

Historické město zmiňované už v roce 1115, doložen pohraniční strážní hrad. V 17. století hrad přestavěn na barokní zámek a později upraven v klasicistním stylu.

Památkově chráněné centrum města je obehnáno hradbami ze 14. století s několika vysokými baštami. V centru je původně raně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. století. V Tachově je Muzeum Českého lesa.

Benediktinský klášter v Kladrubech byl založen Vladislavem I. v roce 1115. Přestavba kláštera byla po opakovaném rabování během třicetileté války svěřena dvěma nejvýznamnějším českým architektům své doby: Janu Blažeji Santinimu a Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi.

V roce 1712 započala výstavba třetího největšího chrámu v Čechách – chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Chrám je vystavěn v originálním slohu barokní gotiky, kterou nelze spatřit nikde jinde než v Čechách. Chrám stojí na půdorysu původní románské baziliky a měří 85 m.

Zámek stojí na místě původního hradu z 13. století. Byl postaven jako gotický, ale přestavěn do renesanční podoby, přičemž z gotického slohu se nezachovalo téměř nic. Mezi lety 1772–76 byl dále upraven do barokního stylu a obýván až do poloviny 50. let Löwensteiny.

Po revoluci byl zámek opraven a dnes je v něm muzeum sklářských osobností druhé poloviny 20. století. V bývalé zámecké kapli lze vidět světový unikát: skleněný betlém. Nedaleko zámku lze také navštívit kostel Nanebevzetí Panny Marie. Poprvé je připomínán k roku 1515. V roku 1710 byl původně gotický kostel zbourán a místo něj byl postaven kostel barokní. V roce 1995 byl zrekonstruován.

Město Stříbro, ležící na svahu nad řekou Mží, založil roku 1240 Václav I. v místě starší osady a v souvislosti s rozvojem hutního podnikání ve stříbrných dolech. Těžba stříbra vedla k rychlému rozvoji města, obchodu a řemesel.

V roce 1253 byl založen minoritský klášter. Mezi významné památky patří také renesanční radnice z roku 1543 a mostní věž postavená roku 1555 Benediktem Volchem, husitská bašta a morový mariánský sloup Lazara Widmanna.

Hrad Švamberk stojí na vrchu Krasíkov a má rušnou minulost: obléhali jej husité a během času dvakrát vyhořel, v roku 1443 a později roku 1644.

Po válce a obou požárech byl ještě opraven, ale když byl 3 roky nato vypleněn Švédy, byl už ponechán zkáze celý, kromě kaple sv. Máří Magdalény, která byla barokně přestavěna a stojí dodnes.

Zřícenina hradu Gutštejn z 1. pol. 14. století se tyčí na strmých skalách nad údolím potoka Hadovky, asi 5 km od Konstantinových Lázní. Hrad patřil pánům z Gutštejna. Hradu dominuje 20 m vysoká hranolová věž se zaoblenými rohy, k níž na nádvoří přiléhal palác. Na jižní straně nádvoří pak lze nalézt zříceninu druhého paláce.

Celý obvod hradu je uzavřen hradební zdí v pevně sevřený útvar s typickými zaoblenými nárožími. Hrad byl opuštěn kolem roku 1569.