Karviná
Statutární město Karviná, které administrativně spadá do Moravskoslezského kraje a historicky do Těšínského Slezska, se rozkládá v údolní nivě řeky Olše. Přestože ještě donedávna byla Karviná známá především jako město hornické, dnes už je tomu docela jinak. Karviná je proslulá rovněž lázeňstvím a do povědomí se stále více dostává řadou krásných a unikátních památek, které odrážejí její významné postavení i v minulosti.
A právě v tomto koutu naší země se nachází bohaté třetihorní ložisko unikátní jodové minerální vody, tzv. jodobromové solanky, která se úspěšně využívá při léčbě nemocí pohybového ústrojí a zajistila karvinským lázním značný věhlas.
HISTORIE
O blahodárných účincích přírodní léčivé vody v Karviné věděli místní lidé už odpradávna. Vodu čerpali z místní lesní studánky Stříbrňočky a následně ji využívali v přírodním léčitelství a pro svou osobní potřebu. Ve 13. století docházelo na území města Karviné v osadě Solca k vyvařování soli určené k prodeji. Během let se tím rozšířilo dobývání soli, které se však v tak malém množství nevyplatilo, a tak solnou horečku vystřídalo hledání uhlí a trvalo ještě mnoho let, než slané vody začaly sloužit k rozvoji lázeňství na Karvinsku.
Když roku 1862 majitel panství Ráj, baron Jiří Beess z Chrastiny, provedl na svých pozemcích první pokusné vrty na uhlí, jeho pokus byl neúspěšný a místo uhlí vytryskl ze země gejzír slané vody. Osobní lékař barona Beesse MUDr. Antonín Fiedler radil baronu, aby postavil lázně a využíval k léčbě tuto slanou vodu z pramenů a rovněž vyráběl léčivou jodovou sůl. Založení lázní předcházelo pokusné léčení prvních pacientů v darkovské solance právě místním lékařem MUDr. Fiedlerem. První ofi ciální lázeňská sezóna byla zahájena roku 1867.
LÉČEBNÉ PROCEDURY
- procedury na bázi přírodního léčebného zdroje – jodová koupel v přírodní jodobromové solance, koupel v bazénu se solankou, jodové zapařovací Priessnitzovy obklady, hypertermní jodové zábaly v dohřívané vaně, inhalace hypotonickou a hypertonickou solankou
- vodoléčeba – perličková koupel, aromatické perličkové a Kneippovy koupele obohacené přírodním jódem, podvodní masáž, skotské střiky, vířivá koupel, šlapací koupel
- uhličitá terapie – vodní uhličitá koupel, plynová suchá uhličitá koupel, plynové injekce
- léčebná rehabilitace – individuální a skupinová léčebná tělesná výchova, funkční rehabilitační diagnostika, trakční léčba, severská chůze nordic walking, jóga, senzomotorická rehabilitace na míčích, rehabilitační plavání
- rehabilitace chůze a sebeobsluhy – vertikalizace, paraple, antispastická kinesioterapie, rehabilitační chodník (škola chůze), ergoterapie
- elektroléčba – galvanoterapie, ultrazvuk, interferenční a diadynamické proudy, impulzoterapie, magnetoterapie
- termoterapie – rašelinové zábaly, parafi noterapie, parafango, suché horké obklady, Priessnitzovy zábaly, kryoterapie, finská a parní sauna, infrasauna
- fototerapie – solárium, turbosolárium, solux, laseroterapie, biotronová lampa
- masáže – reflexní, klasické, thajské, aromaterapeutické
- ostatní procedury – lymfodrenáže, akupunktura, aerosolová inhalace, speciální logopedie, nutriční terapie, baňkování, oxygenoterapie
LÁZEŇSKÁ STŘEDISKA
V Karviné jsou pro lázeňskou léčbu zřízena 2 léčebná zařízení: Léčebna Darkov v Karviné- -Lázních Darkov a Rehabilitační sanatorium v Karviné-Hranicích.
PŘÍŘODNÍ LÉČIVÉ ZDROJE
Pro léčbu v karvinských lázních se používá darkovská přírodní jodová minerální voda, tzv. jodobromová solanka. Jedná se o pozůstatek třetihorní mořské vody s vysokou koncentrací solí, která je vyšší než průměrná salinita moří. Na solance je unikátní zejména obrovská koncentrace jódu. Mořská voda obsahuje asi 0,06 mg/litr, solanka obsahuje 20 až 50 mg jódu na litr vody – více než 600 až 700 násobek koncentrace.
Jak se k nám dostanete?
Naplánujte si trasu.
Hlavní indikace léčby
Přírodní léčivé zdroje
- Přírodní léčivá voda
Facebook
Youtube
InstagramZajímavá místa
Těrlická přehradaKostel Povýšení sv. KřížeVodárenská věžMěstská památková zóna
Těrlická přehrada
Vodní nádrž, v jejímž okolí je řada sportovních a rekreačních zařízení. Nachází se zde několik veřejných pláží. Největší atrakcí je vlek na vodní lyžování. V sezoně se na přehradě konají soutěže mezinárodního charakteru ve vodním lyžování a sportovním potápění.
Vzhledem k svému zázemí a hojnosti ryb skýtá přehrada velmi vhodné podmínky k rybolovu. Přehradní jezero zaujímá plochu 277 ha, přehrada je dlouhá 6,5 km a široká 1,5 km. V okolí nádrže se místy nacházejí bludné balvany jako pozůstatky zalednění v čtvrtohorách.
Tip na výlet
Archeopark ChotěbuzZámek FryštátLodičky DokořánMuzeum TěšínskaDinopark Ostrava v Doubravě Zoologická zahrada a botanický park
Archeopark Chotěbuz
Národní kulturní památka. Archeopark se postupně buduje v místě, kde od poloviny 8. do 11. století stávalo opevněné slovanské hradiště, v němž žili naši předkové. Vzhledem k zajímavým nálezům z dob původního osídlení patří lokalita k významným archeologickým místům, kde stále ještě probíhá archeologický průzkum. Budovaný archeopark je jedinečnou replikou hradiště, kdy byly při stavbě použity výhradně dobové materiály a postupy.
V současné době je dokončena vstupní brána archeoparku s věží a mostem, čelní komorová hradba, palisáda obklopující celou akropoli a tři obytné objekty. Výstavba bude pokračovat až do roku 2012. Již nyní zde může návštěvník získat představu o každodenním životě našich předků v minulosti. Zvláště oblíbené jsou doprovodné akce, při kterých jsou živě předváděny ukázky ze života starých Slovanů.
Adresa
Karvinská 455
Chotěbuz, 73561
Neobjevená místa
Bývalé Doly Barbora a Gabriela
Bývalé Doly Barbora a Gabriela
Důl Gabriela v Karviné je uzavřený černouhelný hlubinný důl. Během své historie se jmenoval i UNRRA či Mír.
V oblasti dolu byly v roce 1852 provedeny první zkušební vrty, na jejichž základě bylo rozhodnuto o výstavbě dolu. V hloubce 104 m byla navrtána sloj o mocnosti 79 cm. Důlní licence byla získána v roce 1854 a v tomto roce byl také důl založen. Vlastnictví dolu bylo rozděleno mezi Františka Handwerka (25 %) a hraběte Žerotína (75 %). Důl byl pojmenován podle hraběnky Gabriely Žerotínové.
16. ledna 1856 došlo k výbuchu důlních plynů, které usmrtily 17 lidí (poprvé bylo důlními úřady zakázáno kouření v dole). V roce 1859 došlo k důlnímu požáru, který poškodil dřevěné vybavení v dole i na povrchu. Jelikož stávající majitelé neměli prostředky na opravy, byl důl opuštěn a v roce 1862 prodán arcivévodovi Albrechtovi.
Po prodeji dolu Arcivévodovi Albrechtovi došlo k obnovení těžby. V letech 1870–1871 došlo k zbudování jam číslo 1 a číslo 2, v roce 1872 byla vybudována vlečka, která důl spojila s Košicko-bohumínskou dráhou. V 90. letech došlo k vybudování nové úpravny a v roce 1899 byl použit první elektrický stroj – Rateaův ventilátor. V roce 1902 došlo k důlní havárii, při které zemřelo 7 horníků. V roce 1906 byl důl prodán Báňské a hutní společnosti. Ve vlastnictví této společnosti došlo k mnoha modernizačním investicím, jak na povrchu dolu, tak i v systému těžby. Ve vlastnictví této společnosti došlo například také k úpravě těžních věží, které dosáhly výšky 35 metrů.
11. dubna 1924 vypukl ve sloji 29 východního pole požár, který byl zlikvidován uzavřením zasažené oblasti. Následujícího dne ovšem došlo k výbuchu, který usmrtil 15 horníků, kteří pracovali na zesílení hrází proti požáru. 13. dubna došlo k dalšímu výbuchu, který dosáhl až na povrch a musely být uzavřeny všechny jámy. K opravám došlo až 17. července 1924, přičemž úrovně těžby před havárii bylo dosaženo až v roce 1927.
Během druhé světové války docházelo k zavádění novinek, například hřeblový dopravník Westfalia či rotační kompresor ETK Demag (dnes je uložen v areálu dolu Anselm). 2. března 1947 došlo k přejmenování dolu na UNRRA. V roce 1950 došlo k přejmenování dolu na důl Mír. 1. dubna 1958 došlo ke spojení dolu Mír s dolem 1. máj. V roce 1972 začala investiční výstavba nového závodu Darkov. Od 1. 1. 1993 došlo ke spojení závodů Darkov a Mír.
Po roce 1989 docházelo v celém hornictví k restrukturalizaci. V této souvislosti byl uzavřen bývalý důl Barbora a v roce 2004 taktéž důl Gabriela. Těžba z tohoto dolu byla převedena na důl Darkov.
V budoucnu by z areálu bývalého dolu mělo vzniknout kulturní centrum s názvem "POHO Park" které nabídne informace, prostory pro k pořádání nejrůznějších akcí a zázemí pro odpočinek i vzdělání.
Kontakt
info@poho2030.cz
Volnočasové komplexy / aktivity
Letní koupaliště Sportoviště Karviná Golf Resort Lipiny Víceúčelová sportovní hala a zimní stadion Lodičky dokořán v Karviné
Letní koupaliště
Oblíbeným místem mnoha lidí, především dětí, pro trávení volného času v letních slunečných dnech je městské koupaliště, které se nachází v Karviné-Novém Městě. Milovníci sluníčka a vodních her se zde mohou osvěžit ve velkém a rekreačním bazénu s širokou klouzačkou, jsou zde perličkové a stěnové masáže a divoká řeka. Těm nejmenším je k dispozici brouzdaliště.
Návštěvníci zde nemusí jen příjemně relaxovat, ale trochu si i zasportovat – mohou si zahrát plážový volejbal, prostor je zde i pro další míčové sporty, badminton i stolní tenis. Děti potěší různé tradiční atrakce jako prolézačky, klouzačky, pískoviště, kolotoče včetně nepostradatelného toboganu.
Adresa
Havířská 1783/53
Karviná, 73506
Kontakt
kudlacek@stars-karvina.cz
+420 596 312 172
webové stránky
TOP cyklotrasa - tip na výlet na kole
Železná cyklotrasa Cyklotrasa Olše/Olza
Železná cyklotrasa
Spojuje polské obce Godów – Jastrzebie Zdrój – Zebrzydowice a na české straně – Petrovice u Karviné a Karvinou.
Je dlouhá 43,1 km a zahrnuje informační tabule týkaící se železničního historického dědictví.
