Klimkovice

Přírodní skanzen s jedinečnou expozicí městské a vesnické valašské lidové architektury z první půlky 19. století. V areálu muzea se pravidelně pořádají různé vzdělávací a kulturní programy, folklórní pořady, výstavy, přehlídky a festivaly.

K největším místním akcím patří Valašský jarmark a Rožnovské slavnosti. Valašské muzeum v přírodě představuje nejstarší muzeum ve střední Evropě.

Téměř souvisle zalesněný horský celek, který charakterizují četné horské hřebeny, hluboká údolí, louky se starobylými dřevěnicemi, jalovcové pastviny, čisté vodní toky s divokými kaskádami a vodopády. Z lesů převažují nepůvodní horské smrčiny, místy se dochovaly jedlobukové pralesy.

Beskydy přímo navazují na rozsáhlá západoslovenská pohoří, odkud se sem přistěhovávají velké šelmy medvěd hnědý, vlk obecný a rys ostrovid.

Chráněná krajinná oblast, rozkládající se v severovýchodní části Moravské brány mezi jižním okrajem města Ostravy a obcí Vražné nedaleko Oder. Území tvoří zachovalá údolní niva řeky Odry s nenarušeným vodním režimem s každoročním zaplavováním rozsáhlých částí nivy.

V území se vyskytují četná mrtvá říční ramena a tůně, rozlehlé rybniční soustavy, trvalé travní porosty s hojnou rozptýlenou zelení a lužní lesy. Oblast byla v roce 1993 zařazena k světově významným mokřadním územím Ramsarské konvence.

Třetí největší planetárium v České republice a jediné zařízení svého druhu v Moravskoslezském kraji.

Programová nabídka planetária zahrnuje audiovizuální pořady pod umělou oblohou a za jasných středečních a sobotních večerů probíhají pro veřejnost tematická pozorování zaměřená na zajímavé objekty hvězdného nebe.

Přírodní rezervace, rozkládající se na levém břehu řeky Odry, u severního okraje chráněné krajinné oblasti Poodří. Rezervaci tvoří původní lužní les, slepá ramena řeky Odry a několik tůní.

Oderské vrchy se rozkládají mezi Nízkým Jeseníkem a Moravskou bránou. Oderské vrchy dosahují průměrné nadmořské výšky cca 650 m. K nejvyšším vrcholům patří Fidlův kopec (680 m), Strážisko (675 m), Radeška (671 m) a Strážná (641 m).

Hlavní hřeben Oderských vrchů včetně nejvyšších vrcholů se nachází ve vojenském prostoru Libavá, který zde byl vybudován po druhé světové válce, a proto je zde pouze omezený přístup. Svahy Oderských vrchů pokrývají rozlehlé smíšené lesy, kolem neregulovaného toku řeky Odry se rozkládají lužní lesy s nivami. Řeka Odra pramení na svazích Fidlova kopce nedaleko osady Kozlov ve výšce 633 m.

Na území přírodního parku Oderské vrchy se nachází několik zvláště chráněných území. Jedná se o přírodní rezervace Suchá Dora a Královec a o přírodní památky Na Čermence a Vrásový soubor u Klokočůvku.

Poodří je v rámci České republiky unikátním územím. V národním měřítku je významné přirozeně meandrujícím tokem řeky Odry s navazujícími systémy mrtvých ramen a tůní, vysokým podílem luk s hojnou rozptýlenou zelení, lužními lesy a v neposlední řadě rybničními soustavami. Díky zachovalému vodnímu režimu dodnes funguje propojení mezi krajinou a meandrující řekou. Vzniká tak unikátní mokřadní území – oderská niva.

Poodří se od ostatních CHKO v mnohém liší. Nenajdete tu horské hřbety, skalní města ani jeskyně. Jako poměrně malá oblast na východě republiky leží tak trochu stranou pozornosti. Přesto je zajímavé a jedinečné. Jeho krása není tak prvoplánová a nejlépe vynikne až při pohledu z výšky.

Údolí Odry je významnou ptačí tahovou cestou. Zdejší rybníky lákají vodní ptactvo k hnízdění i odpočinku. Také proto bylo Poodří v roce 1993 zařazeno k světově významným mokřadům Ramsarské úmluvy.

V současném znaku se nachází dravec moták pochop, který je typickým obyvatelem rákosin pooderské rybničnaté krajiny. Znak symbolizuje pochopa, který krouží nad rozlehlými loukami a meandrujícím tokem řeky Odry. Moták pochop nahradil květ stulíku žlutého, který se ve znaku CHKO Poodří nacházel až do roku 2009.