Lázně Bělohrad leží v podhůří Krkonoš, kde se nacházejí bohatá ložiska léčebné rašeliny. Lázně jsou obklopeny krásným přírodním prostředím, které je jako stvořené pro procházky a výlety.
Bohatá ložiska rašeliny zde dala základ vzniku slatinných lázní. Dnes jsou zmodernizovány a poskytují dospělým i dětem procedury, které příznivě působí na všechna onemocnění pohybového ústrojí – revmatické choroby, bolesti páteře, Bechtěrevovu chorobu, artrózu, stavy po úrazech a ortopedických operacích. Lázně mají skvělé renomé doma i za hranicemi naší vlasti.
V Lázních Bělohradě se narodil známý spisovatel Karel Václav Rais a celá řada dalších významných osobností. který vznikl již v roce 1949. Hlavní náměstí nese název zdejšího nejvýznamnějšího rodáka Karla Václava Raise. Historicky starší je ale navazující Malé náměstí. Z Malého náměstí se otevírá park K. V. Raise s ojedinělou stavbou Fričova muzea z roku 1904. Další významnou památkou města je bezpochyby Kostel Všech svatých, který byl postaven v roce 1689. U příležitosti výročí 300. let povýšení Bělohradu na město byla v kostele odhalena zasklená krycí deska patronátní krypty Bertolda Viléma z Valdštejna, který se o povýšení Bělohradu na městečko zasloužil.
Slatinná léčba a svěží horské klima zde vytvářejí oázu klidu a lázeňské relaxace.
První koupele v místních pramenech proběhly poroce 1872, kdy zde pražský průmyslník Max Dormitzer, čerstvý majitel bělohradského panství, nechal postavit na levém břehu řeky Javorky dřevěnou boudu se třemi kabinami. Koupání nejprve probíhalo jen v létě a spíše jako očista než jako léčba, ale tradice již byla zahájena. Další krok učinila v roce 1885 pruská hraběnka Anna z Asseburgu, která panství od Dormitzerů koupila. Experimentovala zde s léčivostí místní rašeliny a potvrdila její léčebné účinky. O tři léta později byly lázně i ofi ciálně uznány jako léčivé a byly označeny jako sirné slatinné lázně. Pojmenovány pak byly po hraběnce jako Anenské.
V r. 1891 byl postaven velký lázeňský dům ve švýcarském stylu se dvěma křídly, jedním na každé straně budovy, kde se podávaly koupele. Budova i její uspořádání se zachovalo do současnosti a dnes je zde pavilon vodoléčebných procedur. Na začátku 20. století prodělaly lázně období rozvoje: hned v prvním roce nového století byl v lázeňském parku v Bažantnici navrtán sirnoželezitý pramen, byl pojmenován Anna-Mariánský a jde o železitou kyselku.
V roce 1905 byla povolena změna názvu obce na Lázně Bělohrad, protože proslulost lázní rychle rostla a jejich dobrá pověst se šířila krajem. V r. 1936 byl dostavěn nový hotel, který nese jméno Grand, a bývalý hotel U Lázní byl přeměněn na vyšetřovací a vodoléčebný ústav péčí MUDr. Janečka. Další lázeňská budova, vila Esplanade, prošla vývojem od ubytovacího zařízení přes dětskou ozdravovnu až po léčebnu nemocí pohybového ústrojí pro děti a mládež, jíž je do současnosti.
Před rokem 1989 byly lázně součástí lázní Poděbrady, po sametové revoluci byly lázně částečně restituovány a částečně privatizovány, vznikla akciová společnost s původním názvem, Anenské slatinné lázně.
V r. 1991 byl uveden do provozu malý rehabilitační bazén, o několik let později byl otevřen nový hotel Anna Marie, rozšířen hotel Grand s novou moderní kuchyní a jídelnou a přestavěn léčebný pavilon, spojený s hotelem Grand. Ten je postaven tak, aby byl ke všem procedurám a lékařům bezbariérový přístup a je zde i prostor na individuální terapie. Byla také v původním stylu zrekonstruována vila Karluška, která dnes nabízí lázeňským hostům pohodlné ubytování, vila Stefanie pro náročné hosty a otevřen nový rehabilitační bazén.
V roce 2008 byly pro větší pohodlí hostů jednotlivé hotely propojeny zastřešenými lávkami a v roce 2009 byl otevřen Spa resort Tree of Life****. V dubnu 2011 byla společnost Anenské slatinné lázně a.s. přejmenována na Lázně Bělohrad a.s.
Les KrálovstvíKostel Všech svatýchZámecká oranžerieFričovo muzeumBažantnice
Přehrada v krásném zalesněném údolí (zbytek starého hraničního hvozdu) na řece Labi u obcí Bílá Třemešná a Dvůr Králové. Pro svoje ojedinělé architektonické ztvárnění patří k nejkrásnějším přehradním hrázím v České republice a je chráněna jako národní kulturní památka.
Přímo na hrázi jsou dvě kamenné brány, každá vždy se dvěma věžemi. V údolí pod přehradní hrází je od roku 1923 v provozu malá vodní elektrárna.
ByšičkyVesničky v okolí – součást Lázní BělohraduNaučné stezky – Lázně Bělohrad a blízké okolíRoubená stavení v Lázních BělohraděHřídelecká hůraZvičinaPardoubekČeský rájJičínKuks
K nejstarším památkám Bělohradska bezesporu patří kostel sv. Petra a Pavla – Byšičky. První zmínka o něm pochází již z roku 1267. Původně románský kostelík nechal v roce 1854 opravit tehdejší majitel bělohradského panství Alfons Aichelburg. Byšičky inspirovaly i básníka Karla Jaromíra Erbena, rodáka z nedalekého Miletína. Váže se k nim jeho balada Svatební košile. Dojdete-li příjemnou procházkou přes lesopark Bažantnice a vystoupáte k malebnému kostelíku, tyčícímu se na vršku, naskytne se vám dechberoucí výhled na celý Bělohrad a širé okolí.
MinigolfPump ParkFotbalové hřištěTenisová hala Tenisové kurty v BažantniciSokolovna
V Anenských slatinných lázních a.s. za hotelem Anna Marie se nachází 18-ti jamkové minigolfové hřiště.
Minigolf je přístupný veřejnosti vždy za příznivého počasí. O aktuální otevírací době a výši vstupného je možné se informovat na hotelových recepcích, na webových stránkách Lázní Bělohrad a.s., a nebo na telefonním čísle +420 493 767 700.
Adresa
Lázeňská 165
Lázně Bělohrad, 50781
Cyklotrasa do NOVÉ PAKY A NA PECKU
Trasa dlouhá 38 km.
Z náměstí vyjedete Lázeňskou ulicí k areálu Anenských slatinných lázní. Na křižovatce za lázněmi odbočíte vlevo a po silničce pojedete do Brtve. Osadou pokračujte vlevo po hlavní asfaltové komunikace kolem kapličky nahoru až do lesa. Dále lesní vrstevnicovou cestou okolo studánky, která vede pod Kamennou Hůrou (balvanové moře). Asi po 4 km se cesta stáčí vlevo dolů do Dolního Javoří (lidová architektura). Po asfaltové silničce na hlavní silnici, kde odbočíte vpravo a záhy vlevo na silničku, po které pojedete přes Uhlíře (zvonička) do Valdova. Zde odbočíte vpravo a pojedete do Nové Paky. Z kopce sjedete k nádraží. V zatáčce před vlakovým nádražím odbočte vpravo po značené cyklistické trase č. 4096. Kdo si chce prohlédnout známou novopackou Klenotnici s expozicí polodrahokamů a mediálních kreseb Suchardův dům nebo klášterní kostel, musí odbočit do centra města a na okruh se po prohlídkách vrátí. Doporučený okruh vede po již zmiňované cyklotrase č. 4096 přes Přibyslav (smírčí kříž), Radkyni (výhledy na Krkonoše) a Bělou do Pecky. Na křižovatce u kostela odbočíte vpravo na cyklistickou trasu č. 4137. Přes upravené náměstí vyjedete pod hrad (přístupná expozice), který proslavil slavný renesanční šlechtic Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Cyklotrasa č. 4137 vás povede přes Kal (barokní kovárna), dále údolím Bystřice kolem Kalského mlýna pod mohutným pravěkým hradištěm do Vidoně. Pokračovat budete přímým směrem na Červenou Třemešnou. Již před obcí najedete na zeleně značenou cyklotrasu č. 4134. V obci vpravo po zelené cyklotrase na Byšičky. Dále po červené pěší značce do Dolní Nové Vsi a podle říčky Javorky na bělohradské náměstí.