200 let staré lázně Karlova Studánka v malebném údolí říčky Bílá Opava pod nejvyšší horou Českého Slezska – Pradědem. Čistý vzduch a horské klima je ideální pro léčbu dýchacího ústrojí.
Místní léčivé prameny byly objeveny v 18. století během období rozšiřování hutní výroby na Bruntálsku. Její léčivé účinky, jak formou pitných kúr, tak i koupelemi, byly mnohokráte vyzkoušeny. Dochovalo svědectví bruntálského občana K. Riedla, který si delší dobu léčil bolesti nohou zdejší kyselkou, ohřívanou ke koupelím žhavou železnou struskou z hutí.
Informace se dostala od něj až k rakouskému arcivévodovi Maxmiliánovi II. Františkovi, synovi Marie Terezie, který byl pánem tohoto panství. Nechal zde založit obec, ale hosté lázní museli na své koupele docházet z okolních obcí, protože lázně zatím neposkytovaly ubytování. To se změnilo po r. 1780, kdy zde byl objeven minerální pramen, který dostal po Maxmiliánovi jméno, a začaly vznikat první lázeňské domy.
Zdejší neobvyklý způsob ohřevu minerálních vod na koupele, pomocí rozžhavené železné strusky, se udržel téměř po celé století. Struska sem byla dovážena několikrát denně a vhazovala se přímo do van s minerální vodou. Později se struskou ohřívala voda centrálně ve velkých kádích a odváděla se samospádem do lázeňských domů. V historické publikaci Maxmiliána Kubína z r. 1925 je ohřev struskou popisován takto:
„Příprava koupele se děla tak, že se do vany přinášela minerální voda ručně a třemi džbery z Maxmiliánova pramene. Následně byla do vany vložena struska – tři žhavé kusy. Přes vanu byla rozprostřena velká, silná, plátěná přikrývka a to proto, aby zachycovala ze strusky šířený prach. Struska byla po ohřátí koupele vyjmuta, usazená špína se stěn a dna vany odstraněna zmíněnou přikrývkou. K potřebnému ochlazení zřídelní vody se používalo obyčejné vody potoční, která tekla ve žlabu podél oken kabin. Ze žlabu odbočovaly krátké, zátkami opatřené žlábky, ke každé koupelové vaně. Tak mohl každý z pacientů regulovat sám teplotu koupele. Od tří hodin ráno do poledne bylo tímto způsobem připraveno třicet koupelí a odpoledne jich bylo kolem osmnácti.“
Koncem 80. let 19. století se od ohřívání vody struskou upustilo a voda na koupele se začala ohřívat horkou parou. Koupele se nejprve odehrávaly v malých dřevěných lázeňských kabinách, které byly později přestavěné na zděné domy, ale ty se dodneška nedochovaly. Stále však stojí Správní dům, dnešní Odra a nejstarší dochovaný objekt lázní z konce 18. století, kdy byl postaven jako přízemní budova, a teprve později byl zvyšován o jedno a pak i o druhé patro. Další dva domy, Věžový dům a Panský dům, dnešní Praděd, byly postaveny v letech 1795–1800.
Během napoleonských válek na přelomu 18. a 19. století se rozvoj lázní zpomaluje, přesto je postavena první zděná lázeňská budova, Koupelový dům, dnes je v jeho prostorách pošta. Byl také objeven další pramen, pojmenován Karlův po vnukovi Marie Terezie. Na jeho počest pak byly celé lázně pojmenovány Karlova studánka. Lázně se rychle rozvíjely, možná i díky objevu třetího pramene, opět pojmenovanému po vnukovi Marie Terezie, Antonínův. Bylo potřeba ubytovat zvětšující se množství lázeňských hostů, proto na počátku 19. století vzniklo mnoho nových budov: Hostinský dům, dnešní Bezruč; Pruský dům, dnešní obecní úřad a škola; Knížecí dům, dnes vyšetřovací ústav; Hinnenwiederhaus, který byl sídlem národního výboru; Lázeňský salon, dnes hudební hala; Nový koupelový dům, dnešní Opava; a Sloupový dům, dnešní hotel Džbán.
V polovině 19. století zažívaly lázně největší rozkvět, byly tedy budovány nové domy: Švýcarský dům, dnešní mateřská škola; Struskový domek, později zvaný Skleněný; a byl objeven další pramen, opět pojmenovaný podle potomka Marie Terezie, jejího pravnuka Viléma. Ke konci 19. století následovaly vila Eugen, dnešní Šárka; vila Paula; Terasový dům, dnes Kamzík; Wilhelm, dnes Vlasta; budova U lesa a pavilon Wilhelmsquelle, dnešní Pitný pavilon.
Osm minerálních pramenů s vysokým podílem oxidu uhličitého díky rašeliništím, které zabraňují odvětrávání. Prameny je možno stočit např. v Pitném pavilonu, kde je pramen Vilémův, nebo v domě Libuše.
59Karlova Studánka, 79324
info@jeseniky-praded.cz+420 554 772 004
www.kstudanka.cz/Vila EugenLázeňská vila VlastaLázeňský dům PoštaDům OpavaLázeňský dům U lesaSpa House BezručSlezský důmHlavní lázeňská budova Libuše
Nově zrekonstruovaný lázeňský dům na 4* dependanci. Původní budova byla postavena v roce 1890 zásluhou habsburského vévody Eugena.
RejvízSovinecKostel Panny Marie Sněžné (Ruda)KrnovRýmařovJeskyně Na ŠpičákuZlaté HoryRuční papírna Velké LosinyZámek BruntálVrbno pod Pradědem
Největší rašeliniště na Moravě, které vzniklo před 6-7 tisíci lety. Po dřevěném chodníčku dojdete až k Velkému mechovému jezírku.
Stezka začíná u penzionu Rejvíz, který je známý svými vyřezávanými židlemi s postavami rejvízských obyvatel.
Lyžařský a sportovní areál Pradědova arénaSportovní vyžití v lázních
Pradědova Aréna leží v samém srdci Jeseníků, v malebné lázeňské obci Karlova Studánka, č.p. 91. Vyžití zde najdete doslova po celý rok. Zimní sezóna je ideální pro běžkaře, lyžaře a snowbordisty.
Jaro až podzim si zde vychutnají především pěší turisté, cyklisté a všichni, kteří hledají oddych a relax v přírodě.
Adresa
91
Karlova Studánka, 79324
Cyklotrasy
Vrbno p. Prad. - Karlova Studánka - Vidly - Vrbno p.Prad. (22 km)
Z Vrbna pod Pradědem vede trasa č. 553 do Karlovy Studánky a dále se lze vydat po trase č. 6029 přes osadu Vidly zpět do Vrbna. Trasa vede po asfaltové silnici.
Vrbno p.Prad. - Karlovice - Široká Niva - Světlá Hora - Anenský vrch - Vrbno p.Prad. (30 km)
Z Vrbna pod Pradědem vede trasa č. 6070 přes obec Karlovice do obce Široká Niva. Zde lze odbočit po trase č.6073 do obce Světlá Hora. Ze Světlé Hory pocházel legendární vítěz Velké pardubické - Železník a je zde také pohřbený.
Odtud se lze vydat po hlavní cestě do Andělské Hory a posléze po trase č. 6069 přes Annenský vrch do Vrbna. Trasa vede asi třetinu délky po asfaltové silnici, zbytek po lesních cestách.
Vrbno p. Prad. - Mnichov - Drakov - Rejvíz - Zlaté Hory - Heřmanovice - Vrbno p.Prad. (40 km)
Z Vrbna pod Pradědem vede trasa č. 553 přes Mnichov na Drakov, dále se lze vydat po trase č. 55 na Rejvíz. Z Rejvízu vede trasa č. 6071 do Zlatých Hor. Odtud lze po trase č. 6072 dojet do Heřmanovic a pak po hlavní silnici do Vrbna pod Pradědem. Trasa vede převážně po lesních asfaltových cestách.