Františkovy Lázně

Františkovy Lázně jsou nejmenším článkem známého, úzce propojeného západočeského lázeňského trojúhelníku. Byly založeny v roce 1793 císařem Františkem I. jako první slatinné lázně na světě

Svým urbanistickým řešením, architekturou a bohatou zelení se staly obrazem dokonalých lázní. Rozhodujícím prvkem k založení města v dané lokalitě bylo množství minerálních pramenů. Z hlubin země tu vyvěrá 21 studených minerálních pramenů, které obsahují velké množství volného kysličníku uhličitého, jenž jim dodává chuť, charakteristickou vůni a také léčivé schopnosti. Kromě zmíněných léčivých vod zde vyvěrá na povrch také čistý kysličník uhličitý. Mezi další velké bohatství města patří i slatina. Právě díky těmto přírodním léčivým zdrojům si ve Františkových Lázních léčí pacienti cévní a srdeční choroby, ženské nemoci a také choroby pohybového ústrojí.

Františkovy Lázně kromě léčebných a relaxačních pobytů nabízejí širokou nabídku kulturních, sportovních a volnočasových aktivit. Krásné okolí lázní a řada cyklistických a turistických tras láká k výletům na zajímává místa.

Přijeďte zažít na vlastní kůži město jako oázu klidu, kde můžete aktivně odpočívat v nenáročných terénech parků, ale i absolvovat turistické výlety do blízkého okolí.

Od července 2021 je výjimečnost Františkových Lázní společně s 10 lázeňskými městy potvrzena zápisem na Seznam světového dědictví Unesco.

Historie

Františkovy Lázně vznikaly od konce 18. století v bezprostřední blízkosti Františkova pramene, do té doby známého jako Chebská kyselka. O založení lázní se zasloužil chebský lékař Dr. Bernard Vincenz Adler společně s hejtmanem loketského kraje hrabětem Filipem Františkem Kolowratem-Krakowským, kterým se podařilo získat podporu císaře. Zásadní den pro Františkovy Lázně je považován 27. duben 1793. V tento den totiž císař František I. schválil výstavbu „lázeňské kolonie“ města Chebu dle koncepce stavebního ředitele kamerálních statků Abbé Thobiase Grubera a zároveň svolil, aby lázně i tamní nejvýznačnější pramen nesly jeho jméno.

Původní uliční zástavba podél Císařské ulice, dnešní Národní, byla brzy rozšířena o další tři souběžné komunikace, čímž ještě v 1. polovině 19. století vznikl dodnes zachovaný půdorys lázeňského centra. V jeho bezprostředním okolí byly rovněž od samého počátku budovány rozličné parky.  Do Františkových Lázní byl povolán lobkowiczký knížecí zahradník Martin Soukup, na jehož práci později navázal syn Antonín, který přebudoval původní francouzské parky s živými ploty na pohodlnější a tehdy moderní parky anglického typu. Rododendrony, vytvářející ve vzrostlých parcích romantická zákoutí, se zde pěstují již od roku 1828.

Období největšího rozkvětu lázní na přelomu 19. a 20. století s návštěvností až 20 tisíc pacientů a téměř 80 tisíc pasantů (lázeňských turistů) předznamenal rok 1865, kdy se Františkovy Lázně, od roku 1852 samostatná obec, staly městem a byly připojeny na evropskou železniční síť. O něco skromnější rozvoj zažívají Frantovky v předkrizovém období první Československé republiky. Po druhé světové válce jsou kompletně znárodněny a zahrnuty do národního podniku Československé státní lázně a zřídla.

V roce 1992 je centrum Františkových Lázní prohlášeno za městskou památkovou rezervací a ruku v ruce s privatizací veřejného majetku začíná nová kapitola dějin města.

Karlovarský kraj

Jak se k nám dostanete?
Naplánujte si trasu.

Ukázat trasu

Přírodní léčivé zdroje

  • Přírodní léčivá voda
  • Slatina
  • Plyn

Zajímavá místa

Rozhledna SalingburgChlapec s rybouDvorana Glauberových pramenůUhličité lázně plynovéPramen FrantišekAmerikaMuzeum iluzí FatamorgánaMěstské muzeum Františkovy Lázně Pomník císaře Františka I.

Rozhledna Salingburg

Vížka postavená roku 1906 připomíná nejen svou podobou zakletý zámek z pohádky o šípkové Růžence – existuje o ní tak málo zpráv, jako by snad vůbec nebyla. Je již dnes svým způsobem skrytá v tamním porostu. Mnoho toho z ní, ač je to rozhledna, totiž neuvidíte, protože už ji přerostly okolní stromy.

 Rozhlednu Salingburg vlastním nákladem vystavěl na počátku 20. století předseda okrašlovacího spolku Gustav Wiedermann údajně u příležitosti 500. výročí první písemné zmínky zdejších pramenů. Vzhledem ke Goethově pomníku odhalenému v parku u divadla rovněž v září 1906 lze však usuzovat, že věž možná souvisí s Wiedermannovým původním záměrem vystavět na Goethovu paměť rozhlednu přímo na Komorní hůrce.

Tip na výlet

Národní přírodní rezervace SoosHrad SeebergKomorní hůrka

Národní přírodní rezervace Soos

Rezervace o rozloze 268 hektarů, která leží přibližně 6 km severovýchodním směrem od Františkových Lázní, je přírodním unikátem evropského významu. Oblast historického Sooského lesa zahrnuje rozsáhlé mokřady, rašeliniště, rašeliništní lesy a slatiniště, kde vyvěrá velké množství minerálních pramenů a v takzvaných mofetách též přírodní oxid uhličitý.

Území ve správě Městského muzea Františkovy Lázně je přístupné po naučné stezce doplněné geologickým parkem a expozicemi věnovanými přírodě Chebské pánve. K místním zajímavostem patří také expoziční část Záchranné stanice pro živočichy.

Ještě před sto lety Soos však vypadal docela jinak. V oblasti bez stromů a vegetace se pro lázeňské účely získávala rašelina a firma Heinricha Mattoniho zde pro průmyslové využití povrchově těžila křemelinu. Dobu průmyslového využívání Soosu dodnes připomíná Muzejní úzkorozchodná dráha Kateřina, provozovaná stejnojmenným spolkem.

Neobjevená místa

Pravěké pohřebiště Žírovice

Pravěké pohřebiště Žírovice

Pohřebiště z doby bronzové se nachází nedaleko obce Žírovice nad Mlýnským rybníkem. První nedochované nálezy pocházejí z roku 1880, později bylo pohřebiště poničeno těžbou písku. Vlastní výzkum zde začal až v roce 1930, kdy lázeňský host z Prahy našel v prostoru pískovny v hloubce 50 cm první keramickou nádobu. Na poměrně malé ploše byly objeveny zbytky dvou hlavních kruhových mohyl a téměř 50 menších popelnicových hrobů. Zajímá Vás, jak vypadal takový pravěký pohřeb?

Po spálení mrtvého na hranici byl jeho popel s pískem a zbytky kostí nasypán do nádoby, zvané urna nebo popelnice. Ta byla uložena do mělké jámy, obložena kameny a zasypána.

V těsné blízkosti se nachází také sídliště se zbytky dřevěných staveb a zapuštěných ohnišť. Žárové hroby patří k tzv. chebské skupině popelnicových polí z mladší doby bronzové datované do let 1300 - 1000 před naším letopočtem. Na pohřebišti jsou dnes vidět pouze základy mohyl, podrobnější informace najdete na vstupním panelu.

Volnočasové komplexy / aktivity

Zrcadlový labyrintAkvapark AquaforumMultifunkční hřiště, skateparkAuto-moto muzeumDivadlo Boženy Němcové

Zrcadlový labyrint

Kudy ven? Nalezněte svou cestu ze Zrcadlového labyrintu ve Františkových Lázních, který je největší atrakcí tohoto druhu na západě Čech. V expozici bludiště není nouze o optické klamy – 80 důmyslně umístěných zrcadel vytváří slepé uličky a nečekaná zákoutí.

Zrcadla odráží i nekonečné obrazy každého z návštěvníků a najít cestu ven chvíli zabere. Je to ovšem obrovská legrace! Nejen pro děti, ale i dospělé. Součástí zrcadlového bludiště je magický válec, který dokáže zamotat hlavu ještě o něco víc.

Adresa
Máchova 373/8
Františkovy Lázně, 35101

Mapa
50.1167 N, 12.3491 E

Kontakt
info@flinfo.cz
+420 354 694 449
www.flinfo.cz



GALERIE