Teplice nad Bečvou

Lázně Teplice nad Bečvou leží v mírně hornaté a malebné krajině. Přímo v areálu nalezneme Zbrašovské aragonitové jeskyně, které vznikaly působením teplých minerálních vod vystupujících z velkých hloubek. Lázeňské budovy jsou obklopeny zelení parků a nabízí výhled na řeku Bečvu. Místo jako stvořené k příjemnému lázeňskému pobytu.

d

Historie

První lázeňské využití pramenů termální kyselky se datuje už do poloviny 16. století, kdy je nechal tehdejší majitel hranického panství Jan Kropáč z Nevědomí svést do kamenné zastřešené nádrže. Tak zde vznikly první lázně, jedny z nejstarších v Česku. Brzy nato se lázně těšily i pozornosti lékařů z nejvyšších míst, to když účinek léčivých pramenů v roce 1581 popsal zemský lékař Markrabství moravského, Tomáš Jordán z Klauseburka, ve své knize O vodách hojitelných neb teplicech moravských. Celá Evropa se pak o lázních dozvěděla v r. 1627, to když Jan Ámos Komenský lázně v Teplicích nad Bečvou vyznačil ve své mapě Moravy, již vydal v Amsterodamu ve zmíněném roce.

Válka zdraví a odpočinku nepřeje, a nejinak tomu bylo i za třicetileté války, v první polovině 17. století. Lázně upadaly, nikdo o ně nepečoval a nikdo se zde také neléčil. Až na počátku 18. století, v r. 1711, byla na břehu Bečvy postavena první lázeňská budova. Byl to zděný patrový dům s dřevěnou galerií, v jehož přízemí bylo 12 vanových kabin, kuchyně a byt lázeňského správce, v patře dalších 6 vanových kabin a jídelna pro hosty. Připravit koupel nebylo snadné, voda byla do lázní donášena ručně, v konvích. Hosté za námahu museli zaplatit, donést vodu do přízemí stálo 4 krejcary, do patra za 6. O století později byla však tato budova zbořena a místo ní byla postavena nová, s přívodem vody.

Lázně se rozrůstaly a nové objekty vznikaly na obou stranách Bečvy. Nebylo se možné ale mezi nimi přepravit jinak, než přívozem. Převozník za dopravu také vybíral peníze. Hosté si tak časem vyžádali stavbu mostu. Nejprve vznikla dřevěná lávka, již bylo ale nutné často opravovat, tak později začal vznikat řádný dřevěný most.

Na začátku 20. století teprve začal velký stavební shon: nejstarší pavilon se dočkal důkladné rekonstrukce, další vznikaly – sanatorium Moravan, lázeňský dům Slovenka a Praha, hotel Klíč (dnes Janáček), penzion J. Pušnera (dnes dětská léčebna Radost). Krátce nato, během 2. světové války, byly lázně ale uzavřeny pro veřejnost a zůstaly k dispozici raněným německým vojákům a dětem, a později se z lázní stala zotavovna sovětských letců. Českým hostům se lázně omezeně otevřely až po válce a v plném provozu až po rekonstrukcích po r. 1947.

V r. 1953 přešly lázně do státní správy a došlo opět k zastavení rozvoje, protože v těchto místech byla projektována přehrada. Tyto plány byly však krátce nato zrušeny a 18. dubna 1957 dosáhly Teplice nad Bečvou lázeňského statutu. st